forest blog

Pavel B. aka War dal na web spolužáků video z plavání ve škole. Rok2004 1994. Bazén na Hrubínce, kde jsem byl shodou okolností před týdnem na hospitaci. Sakra dávno, stehna jsem měl jak Keňan, kůži jak čerstvě natřený kravín.

A jak už to tak bývá, tak něco se nezměnilo. Furt se nevydejchávám do vody a jen to šudlím na povrchu “aby se neřeklo”. A ten styl, ten styl. Radost pohledět. Plavu jak cihla, takže vlastně se nic nezměnilo.

Anketní otázka: A víte, který jsem já? Stačí barva koupací čepice. Tip vložte do komentů. Spoluaktéry filmečku prosím o neprozrazení.

Trošku nastal zlom ve škole. Rozhodl jsem se ukončit studium informatiky a změnit tak svůj druhý obor (prvním je tělesná výchova) na “technickou a informační výchovu” na pedagogické fakultě. Na FI jsem to nedával vědomostně, časově, prostě skoro vůbec. Byla vlastně haluz, že jsem se tam udržel celé 2 roky. Bohužel 2 roky teď znamenají, že TIV musím zvládnout místo 3 let za rovné 2 roky, jinak budu platit jak mourovatý (2000 za měsíc). Ale při “náročnosti” studia TIV by to neměl být problém. Ty uvozovky jsou tam z ironického důvodu. Nejtěžší předmět na TIV je v podstatě nejlehčí na FI… Kvůli tomu jsem musel už letos začít honbu za zelenou kontrolní šablonou předmětů, které musím ke státnicím zvládnout. Proto mi v zápise v prvním semestru nechybí ani předměty pro 3. ročník a podobně :-)

Jedním z těchto předmětů je Oborová praxe. Nehledejte pod tím nic složitého. V podstatě si sednu 3 krát na dvojohodinovku do dílen a 3 krát na dvojhodinovku u počítačů někam na základku. Pozoruji vyučujícího, systém jeho výuky, snažím se pochopit jak to v praxi funguje (nazývá se to hopistací). Po prvních 4 hodinách mám jasno. Funguje to naprosto jinak než si idealisté na pedagogické fakultě myslí. VŠ pedagogického směru tedy opouštějí lidé, kteří potom mají solidní náraz do zdi. Pokud si někdo myslím, že to ještě praxe ve 4. a 5. ročníku vylepší, tak se mýlí. Však dobře víte, že bordel nešel dělat u praktikantů, protože vzadu ve třídě seděl “normální” vyučující a případně zasahoval do výuky. Kdo neustojí první 2 roky v zaměstnání, tak má peklo na zemi - to i na takových institutech jako gymnázium. (Ano jsem hajzl, dělal jsem to peklo před pár lety taky…)

Jen pro srovnání - na VŠ v praktikách v dílnách po nás se chce přesnost okolo 1/10 mm. Na základce budete muset hodnotit výrobky, které se občas nevejdou ani do centimetrové tolerance. O tom, že některé děti to nebaví, se zmiňovat nemusím. Kladivo pak slouží k jedinému - k lámání prstů spolužáka. Na fakultě nás prostě nenaučí to, že dítě v 6. třídě prostě nepochopí, že když bude spěchat, tak vyrobí předmět vhodný tak akorát do odpadkového koše. Když dítě bude pracovat s rozvahou, tak za 2×45 minut nestihne nic (sice možná dostane známku, ale domů si odnese akorát nějaký polotovar, což moc motivační není). Po čtvrtku se už moc nedivím, že někteří kantoři jedou ve stejných kolejích několik desítek let. Něco měnit nemá smysl. Překážky, které se musí překonat jsou moc vysoké - už zájem samotných žáků, rodiče a jejich “výchova” a pak jobovka posledních dní - rámcový vzdělávací program (RVP).

Mezi RVP a utopií mi v současnosti nepřijde na mysl žádný rozdíl. Fajn věc, která se čte na papíře. Dá se o to kecat na přednáškách, dělat na to téma konference. Dají se v tom utopit milióny na školení. Ale uvést to do praxe? Pochybuji. Obhajoba lidí, že RVP je úžasná věc, nemusí být lež. Ale kolik těchto lidí v reálu dlouhodobě učilo v primárním nebo sekundárním školství mi je naprostou záhadou. Nějaká krátkodobá stáž někde v zahraničí je asi na 2 věci. Reformu odskákali učitelé, děti ve výsledku budou akorát blbější - však si počkejte na výsledky reformy za pár let. Viz protesty, opodstatněné, některých vědců jako Jiří Grygar a podobní. Je výborné získat nějakou kompetenci (schopnost), ale pokud ji nemám na co aplikovat, tak je mi na nic…

Ale abych nebyl jen negativní. Výuka výpočetní techniky postoupila o milion roků vpřed. Interaktivnost na každém kroku. Jedinou překážkou jsou peníze, jak jinak. Tabule, na kterou je promítán obraz projektorem, ze které názorně ukazujete žákům postupy (njn, komplet za 150 tisíc). Byl jsem u vysvětlování Malování ve Win XP u 6. ročníku. Z toho jsem byl nadšený i já, děti to hned pochopili - u takových dětí je už i malování a funkce “kyblík” dost pokročilá záležitost. Přeci jenom pochopit uzavřenost vybarvovaných ploch souvislou linií nemusí pochopit každý. Jediné co mi momentálně je záhadou, že nikdo zatím nevymyslel uspořádání počítačů ve školních učebnách tak, aby byly splněny zákládní požadavky:

1. kontrola učitele, že žák nedělá nic jiného
2. zachování ergonomie - neustále se otáčet k tabuli také nejde, je potřeba, aby žák si mohl srovnávat tabuli s svým LCD
3. spolupráce se spolužáky (až donutíte šesťáky nepobíhat po třídě bez zvýšeného hlasu, máte u mě pivo), což je taky nutné. Někteří si to raději vysvětlí od kamaráda než od učitele
4. něco by se ještě našlo, ale momentálně si nevzpomenu

Stačilo by mi jediná otázka, kterou bych položil na pedagogické fakultě - jaké schopnosti má žák v 6. třídě na ZŠ s práci s počítačem. Bohužel by odpověď byla jen odhadem. Na praxi jsme tady mi my - budoucí učitelé. Akorát feedback chybí jaksi naši profesorům. Celý ten systém je postavený na hlavu. Ale jak bych to řešil já, také netuším.

Dík patří Česťovi, že mě strpěl ve svých hodinách a odpovídal na hodně mých všetečných dotazů.

No prostě srandy kopec, ale smích už mě přesel :-) Asi nejsem pořádný flegmatik.

Jak jde vidět, tak podlední 2 týdny jsem si válel šunky, ale opak je realitou. Jsem utahanější než po 20 hodinách tréningu týdně. Prostě masakr. Okolo předminulé středy se dostávám do rytmu 4 hodiny spánku denně (rozdělené ekonomicky na 2 bloky)… Nevěřím, že to dlouho vydržím, ale pokusím se co nejdéle - nic jiného mi kvůli množství zkousšek ani nezbývá. Anglinu dávám v prvním týdnu za D - trošku jsem “nevychytal” terminologii, ale zachránil se na gramatice. Pak na den dětí dávám Úvod do informatiky za B (slovo “úvod” a “základ” v názvu předmětu znamená na FI totální svňstvo!). V sobotu pořádáme závod pro prcky (čti: malé děti) na MTB. V pondělí Psychologie - za C, ani nevím jak - čekal jsem během ústní části, kdy nastane okamžik, kdy poletím (nenastal!). Další den - pedagogika za krásné A (otázka o Komenském ani jinak nejde dát). Ve středu jdu na zákeřnost - anatomii… Mám ji za C. Někdo umí anatomii a někdo umí hromadně spolupracovat na písemném termínu. Můžete háda, kam asi patřím? Pak den “volna” na přípravu na pátek, kdy musím podat nadliský výkon v matice (lineární algebra, afinní geometrie, pravěpodobnost, linární modely šukání králíků). Matiku dávám o haluzový půlbod na E. Radost nezná mezí! Večer jdu pomoc s nakladáním matroš na víkendové závody. V sobotu zaspávám a tak dojízdím do Deblína uplně vyšťavený a promoklý (cestou mě chytlo nekolik sprch). Jsem přidělen na start, kde 4 hoďky mrznu ve stínu a větru. Večer se díváme na fotbálek po širým nebem (na TV) a dáváme bečku na Béčkách (pozn: béčka = závody B žebřícku v OB). Ráno znovu - vůbec se netěším - ale hle, slunko, teplo. Dneska změna - jsem ve stínu a nadávám na slunko (člověk si nevybere). Zpátky do Brna jedu s Ramachem přes Bílý potok, kde v jednom z brodů zapíchnu přední kolo do metru vody a stehno si narazím o představec nebo šutrák. Pak ještě hodím dvě tempa kraula. A pak se modlím, jestli jsem neutopil mobil v baťohu. Dojíždím na kolej totálně v žaketu. Utahaný, ale rád, že jsem konečně něco dělal. Bílý potok určitě půjdu někdy nafotit - stojí to za to! Přístí týden poslední zkouška a padla!

Tak jsem včera dělal praktickou část přijímaček (znovu na FSpS, jako pojistku, kdyby mě náhodou vyrazili). V neděli jsme s Jirkou byli omrknout Palačák (ovál), zjišťuju od running-observera, že na sprintu většinou fouká protivítr, takže už cítím problémy… V pondělí mě trošku bolí nožky, ale problém se vyostří na atletice, kde musím neplánovaně udělat oba zápočty (výška i dálka). Výšku dávám s přehledem (limit 140 jsem dal, dál jsem raději pro jistotu nepokračoval). Na dálce jsem si to ale vyžral do dna - nejde mi a tak jsem limit 480 cm skočil až na druhý pokus (to už se stehna ozvali na plné pecky). V den přijímaček vím, že jsem zrovna optimálně nenaladil. Jako první disciplína - 100 metrů plavání. Naplaváno mám, ale jen vytrvalost s tempem okolo 2 min/100 m, ale žádnou rychlost, kterou bych teď potřeboval. Plave se v 50 m bazéně, takže mám celkem strach, abych brutálně nevytuhl jak loni… Skok, dobré - brýle nespadly, prvních 25 m je překvapivě krátkých…plavu nějak pomalu (nebo mám rychlé lidi v rozplavbě). Otáčka - docvakávám je, uklidňuju se. Jde to celkem v pohodě. Mám rezervu, ale až posledních 25 m jdu na krev. Čas 1:35,5 za 5 bodů z 10. Spokojenost, ale měl jsem navíc, ale nějak mi to nevadí (počítal jsem s totálním propadákem na plavání). Přesun na gymnastiku. Na gymnastice musím zúročit své “sebevraždy” ze Sokola… Nejdřív sestava. Stoj na rukou - nějak nevyšlo ani optimálně…a už se vezu - nejistota při každém cviku… 6 bodů. Pak hrazda - výmyk i toč relativně krásně, ale podmet - totálně jsem z hrazdy vypadl - za 6 bodů… Takže průměr z gymnastiky 6, líp než loni (5), ale dost za očekáváním… Pak atletika - hod medicimbálem (3 kg) - první pokus 9 metrů (o metr líp než loni), ale přeslap…druhý pokus na jistotu - 8,20 m, třetí pokus naplno - průser - vyklouzl a tak jen 8,50 za jeden bod. Teď sprint. Dost se ho bojím, fouká protivítr… prvních 60 metrů dobrých, ale pak brutálně vytáhávám. 13,60 s a můžu být rád za 1 bod… Na 1500 m jsem nejistý - stehna skoro necítím, svítí slunko, je vedro a fouká… Start. První náběh celkem hezky…držím to na čas těsně pod 5…druhé kolo taky… běžím sám (přede mnou je jen jeden kluk a za mnou díra 10 sekund). Třetí kolo - náraz do zdi - tuhnu, ale brutálně fest, chce se mi brečet, ale musím (jinde už body nanaženu). Poslední kolo málem umřu - je jaro, všechno roste, kvete a mě se špatně dýchá. V cíli jsem v čase 5:04,9 - těsných 8 bodů. 10 minut po doběhu furt kuckám, není to ono, špatně se mi dýchá… Jsem nasraný - z atletiky mám 3,33 bodů. Na volejbale jsem taky podal velmi nestabilní výkon - přihrávky OK, ale útok - totalní tragédie (přeslapy, dotyky sítě). Takže 6 bodů…mám tedy 20,33 bodů, což je slušné, ale celkem i zklamání, protože jsem přijímačky dělal i loni (i když tuším na nějakých 14,33 bodů). Ještě napsat dobře testy a pohodaaaa… :-)

Zadání jsem zmínil včera, tady je moje řešení (nic optimalizováného, protože čas talčil, takže dost velká prasárna):

program projekt;
 uses crt;
 const rozmer = 8; { rozmer sachovnice }
 var pocet: integer;
 function strana(aktualni,pohyb:integer):integer; begin
  if aktualni = 0 then strana:=pohyb else begin
   if (((aktualni=3) OR (aktualni=4)) AND ((pohyb=1) OR (pohyb=2))) OR
      (((aktualni=1) OR (aktualni=2)) AND ((pohyb=3) OR (pohyb=4))) then strana:=aktualni;
   if (((aktualni=3) OR (aktualni=4)) AND ((pohyb=3) OR (pohyb=4))) OR
      (((aktualni=1) OR (aktualni=2)) AND ((pohyb=1) OR (pohyb=2))) then strana:=0;
  end;
 end;
 function retezec(x,y:integer):string;
  var pomocna,pomocna2: string;
 begin
  str(x,pomocna);
  str(y,pomocna2);
  retezec:=pomocna+pomocna2;
 end;
 function volno(x,y:integer;cesta:string):boolean;
   var i:integer;
       pomocna,pomocna2,pomocna3:string;
  begin
  i:=1;
  volno:=true;
  str(x,pomocna2);
  str(y,pomocna3);
  pomocna2:=pomocna2+pomocna3;
  for i:=1 to (length(cesta) div 3) do begin
   pomocna:=cesta[(i-1)*3+2]+cesta[(i-1)*3+3];
   if pomocna = pomocna2 then volno:=false;
  end;
 end;
 procedure tah(x,y,hloubka:integer;cesta:string;kostka:integer);
   var pomocna: string;
  begin
  if hloubka = sqr(rozmer) then begin
   writeln(cesta);

   inc(pocet);
  end else begin

   pomocna:=cesta+’,'+retezec(x+1,y);
   if (NOT (x=rozmer)) AND volno(x+1,y,cesta) AND (NOT (kostka=1)) then begin
    tah(x+1,y,hloubka+1,pomocna,strana(kostka,1));
   end;
   pomocna:=cesta+’,'+retezec(x-1,y);
   if (NOT (x=1)) AND volno(x-1,y,cesta) AND (NOT (kostka=2)) then begin
    tah(x-1,y,hloubka+1,pomocna,strana(kostka,2));
   end;
   pomocna:=cesta+’,'+retezec(x,y+1);
   if (NOT (y=rozmer)) AND volno(x,y+1,cesta) AND (NOT (kostka=3)) then begin
    tah(x,y+1,hloubka+1,pomocna,strana(kostka,3));
   end;
   pomocna:=cesta+’,'+retezec(x,y-1);
   if (NOT (y=1)) AND volno(x,y-1,cesta) AND (NOT (kostka=4)) then begin
    tah(x,y-1,hloubka+1,pomocna,strana(kostka,4));
   end;
  end;
 end;
begin
 clrscr;
 pocet:=0;
 tah(1,1,1,’ 11′,0);
 writeln;
 writeln(’Pocet reseni: ‘,pocet);
 readkey;
end.

spustitelné je to jenom ve Free Pascalu, v Tubro nebo Borland Pascalu přeteče zásobník…

Dneska zas pod mrakem, zas nevyspalý a zas středa. Takže jsem se ráno musel nějak dostat z postele (poslední 3 dny jsem se pořádně nevyspal, protože se mi prořezává osmička…snad to brzo ustoupí). Ráno studijní skupina: já a Štajny jsme se vydali vzhůru do problému jednoho z nejvíce vyřazovacího přemět - Úvod do informatiky. Dopoledne jsme si zopákli znalosti na vnitrosemestrálku, která bude v pátek, a odpoledne jsem se pustil do dodělání bonusového projektu:

Představme si kostku s pěti černými a jednou bílou stěnou. Tuto kostku na začátku postavíme do jednoho rohu šachvnice 8×8 bílou stěnou nahoru. Dále už můžeme kostku převalovat přes její hrany tak, že kostka stále zůstává na šachovnici a její bílá stěna je stále viditelná.

Vašim úkolem je projít s kostkou každé pole šachovnice právě jednou za dodržení výše psaných podmínek. Kolika různými způsoby to lze udělat? Předpokládám, že pro nalezení správného řešení naprogramujete jednoduché prohledávání všech možností hrubou silou. Hledejte řešení také pro jiné rozměry šachovnic. (Jak velkou šachovnici váš program ještě prohledá?) více na stránce projektu

Vyřešil jsem to za pět minut dvanáct před termínem, ale vyřešil (body asi nezískám, alespoň jsem získal trochu programátorskho sebevědomí). Trochu se o projektu rozepíšu zítra, až bude definitivně uzavřeno odevzdávání. Mezitím jsem si odskočil na bazén, kde jsme uplaval krásných 1900 metrů za 53 minut (v rámci toho, že jsem moc nezapojoval nohy kvůli gymnastice):

100 m K rozplavání
2× (50 m Kn, 50 m Zn, 50 m Kr, 50 m Zr)
2× (50 m K, 50 m Z)
200 m P
2× (50 m K, 50 m Z; rychle, pomalu, pomalu, rychle)
50 m P, 50 m K, 50 m P, 50 m Z
100 m K vyplavání (konec povinného)
500 m K volně sám v bazénu

Po první stovce jsem myslel, že mi upadnou ramena (týden nicnedělání se podepsal úplně. Koleno drží a zlepšuje se, takže jsem rád (možná o víkendu půjdu v Havířově běhat, ale to ještě uvidím…). Na gymnasiku večer jsem se raději vyprdl - jistota je jistota a ortoped by nemusel pochopit můj sebedestruční sklon ;-)

Včera spolubydlicí byl celkem otravný, když jsem se chtěl učit… Prostě už mu začalo “mrdat v bedně” z linearní algebry. Tak se mě zeptal, jestli se vleze do úložného pod postelí. Já řekl, že to nezvládne, protože to má 150×90×30 cm a Peter měří 190 cm… Peter mě vyvedl z omylu… Ale abych ho trošku zklidnil, tak jsem ho nechal vydusit v téhle poloze 15 minut - po tom byl už klidný jak ovečka ;-)





a k otázce - víc než 1 se tam nevleze… alespoň si to myslím, protže lidi z přírodovědy jsou všeho schopní…

tady ještě přidám pár odkazů, jen pro ilustraci:

• přijímací řízení (tabulky výkonů)
• můj studijní katalog na FSpS (pak mám ještě druhý obor na Fakultě informatiky…)
• všechny studijní katalogy na FSpS (všchny asi nejvíc bude zajímat - TVSK tj. “dálkový tělák”)

jak psal Beet, že jsem napsal vyčerpávající informace… zdaleka ne! Pokud by někdo měl ještě dotaz, tak klidně odpovímukázka prostné mužů v Olomouci a hrazdy

Jak jsem slíbil Beetovi, tak i činím. Napíšu “pár” vět o studování “svihadla”, jak jsme velice často kolegy z jiných fakult častováni. Budu se nejdřív bavit o konkrétní škole (Masarykova univerzita - MU), konkrétní fakultě (Fakulta sportovních studií - FSpS) a oboru (animátor pohybových aktivit - APAK). Takže APAK je bakalářské studium učitelství v kombinace s druhým oborem na jiné fakultě (já mám např. informatiku, bohužel…), které poton navazuje dvouletou nádstavbou, po které dostane lejstro, že teda můžete ty děcka na střední nebo základce učit (já bych mohl učit jak na střední tak na základce). Takže si vyberete dvojkombinaci, pošlete přihlášku a pak už jn trénujete a trénujete… Protože součástí přijímacího řízení je i talentová zkouška z vybraných sportovních disciplín a test studijních předpokladů (ten je společné skoro pro všechny obory na MU). Talentovky se zkládájí z plavání (100 m volnou technikou), gymnastikou (prostná a hrazda), atletikou (hod medicimbálem, 100 m běh, 1500 m běh) a míčovou hrou (podle vlastního výběru - basketbal nebo volejbal). Všechno je ohodnoceno škálovou stupnicí 0-10 bodů (atletika a gymnastika se zprůměruje). Letos navíc přibila podmínka o minimálním bodouvém součtovém zisku (tuším 13 bodů) a absenci 0 bodu z nějaké disciplíny - pokud toto nesplníte, tak už ani nemusíte na TSP (testy studijních přepokladů…). Já třeba loni získal 4 body z plavání (ráno jsem měl průjem…takže jsem byl i za toto rád), 5 bodů z gymnastiky (7 prostná, 3 hrazda), z atletiky 3.3 (1 medicimbál, 3 sprint, 6 patnáctistovka) a 3 body z volejbalu… Slabota, ale jsem o dost zkušenější, takže letos bych to měl dát řádově o bod z každého lépe… Pokud jste inteligentní a projdete TSP, tak vám na začátku června přijde obálečka, kterou jakmile otevřete, tak budete štastní jak blechy, protže budete vědět, že snaha nebyla marná (můj případ). Pak už jen zápis, nafasování indexu a čekání na začátek prvního semestru. Jelikož funguje kreditní systém (máte předměty, které jsou povinné, ale je jen na vás, ve kterém semestru je absolvujete), tak si zapíšete podle doporučeného studijního plánu v 1. semestru tyto předměty:

• Lyžování I
• Plavání I
• Pohybové hry
• Rytmická gymnastika
• Základní gymnastika I
• Základy atletiky
• Základy jógy
• Anatomie I
• Historie tělesné kultury
• Informatika I
• Odborná terminologie
• Seminář k anatomii I
• Seminář k historii tělesné kultury
• Seminář k psychologii pro učitele I
• Psychologie pro učitele I
• Cizí jazyk I

Takže teď k jednotlivým předmětům:

Lyžování I

jedná se 2 kurzy - o běžkách jsem psal, sjezdovky mám ještě před sebou… Kurzy se v podstatě dělí na praktickou a teoretickou část. V praktické jde o předvedení toho, že na lyžích něco umíte např. na běžkách jednooporová dvodobá klasika, jednodobá klasika, dvoudobé a jednodobé bruslení. V praktické části jsou pak přednášky z pravidel, historie, teorie pohybu (např. přesuny těžiště, odrazy…) a materiálů (typy lyží, mazání…) a pak je to zhrnutu do zápočtového testu. Člověk, který nemá nadání pro lyže a stojí na tom poprvé, musí mít velkou kliku, když tím projde na první pokus…

Plavání I

jen praxe. Na hodinách jsme plavali jen průpravné cvičení (nohy, ruce zvlášť), protože kiláky si v bazéně máme natočit sami. Jestli jste si mysleli, že plavete dobře, tak rčitě až do doby, kdy vám odhalí i sebemenší chybičky ve stylu. Na zápočet je nutné zaplavat limity z bodovací tabulky (100 m prsa, 100 m kraul a 50 m znak). Tento předmět jsem bohužel neúspěšně absolvoval kvůli problému s kolenem (prsařský kop mi stále připomíná, že koleno není 100% ok). Ale pokud jste prošli talentovkama, tak by tento předmět neměl být problém

Pohybové hry

už jste viděli někdy hrát vysokoškoláky “kdo má míč, bije”? já před tímto předmětem ne… ale naučí se tady člověk neuvěřitelnou zásobu her do tělocvičny i venek pro hodiny TV, na zápočet vede část hodiny, kdy vysvětluje a řídí určitou skupinu her ve svojí skupině (spolužáci slouží jako žáci, takže úmyslně dělají problémy…), já třeba dostal zaháněcí hry. V podstatě první předmět, kdy jsem někoho něco učil

Rytmická gymnastika

U holek oblíbená, u kluků zatracována. Jsem na to střevo. Od první hodiny jeden koordinační problém za druhým… Jde vlastně o předmět, kdy člověk se snaží propojit pohyb s hudbou. Na zápočet se píše písemka z hudebně-pohybové teorie, pak povinná sestava se švihadlem (když cvičíte sestavu na kolejích, tak jste za celkem velkého debila pro celé patro…) a nějaký vybraný prvek (já měl metodický výstup - metrický impulz a počítací doby - musel jsem si vybrat odpovídající hudbu, a vysvětlit to za se (spolu)žákům) - po haluzi, ale mám

Základní gymnastika I

předmět, ve kterém jsme se učili, jaká je skladba hodiny TV (rušná, průpravná část, závěrečné protažení), zásady posilování bez náčiní. Na konci jsme měli buď metodické výstupy, nebo odevzdat práci ve které jsme popsali celou hodinu TV. Pak se samozřejmě ještě psal teoretický test.

Základy atletiky

byly jen na půl semesru. Zápočet by hned na začátku jasný - tříkrokový běh přes překážky (kluci 91 cm, ženská vzdálenost), 100 m pod 13,3 s a dvaáctiminutovku nad 2900 m. Já začínal s tím, že dám jen dvanáctiminutovku… Na první hodině jsem navíc zjistil, že běhám jak orangutan… Běžecká abeceda, altetické průpravné prostáhování, průpravné cvičení na překážkách, nácviky startů sprintů. Nakonec jsem to dal skoro napoprvé (100 m jsem dal na 1. pokus za 13,4). Na překážkách se nehodnotil čas, ale technika - tak někteří dělali překážky až v prosinci v tunelu…

Základy jógy

pouze praxe. Dobrá zásobárna cviků jak na začátek, tak i na konec hodin TV. Měl být teoretický test, který nám byl odpuštěn…

Anatomie I

teď se prásknu - byl jsem za celý semestr jen na půlce jedné přednášky - důvod: půlku semestro se částečně krylo s aletikou a pak byl seminář o hodinu pozadu za cvičením, takže žádný přínos tam sedět 2 hodiny. Navíc anatomie se stejně učí z knížek a ne z přednášek

Historie tělesné kultury

od pravěku po 2012… mimo starověkých olympiád, sokolství a moderních OH mi to připadalo jako umělé hledání sportu ve všem (např. rytířství…), ale hodně zajímavé (hlavně olympiády), nepovinné přednášky, chodil jsem podctvivě (nejsou dobrá skripta), zkoušku jsem dal za A, ale dost lidí letělo jak Gagarin

Informatik I

práce s MS Wordem, Excelem a informačním systémem MU. Byl jsem až pak na zápočtu - měl se zpracovat dokument ve wordu, pak do toho hodit nějakou tabulečku a graf a poslat mailem… test počítačové gramotnosti. Někteří lidi to na první pokus nedali, protože zápočet byl v časovém limitu…

Odborná terminologie

povinná docházka, něco mezi cvičením a přednáškou. Totální hovadina, která je zakončená ještě debilnější zkouškou…trapárna na kterou jsem neměl nervy se učit víc než 3 hodiny, dal jsem to po haluzi za D (měl jsem ale okno). Jde o gymnastickou terminologii, která se pak využívá všude v praxi.

Seminář k anatomii I

povinné, dostanete do ruky kosti… Na člověka se mluví jak v “Básnících” furt latinsky, ale člověk si na to zvykne… zkouška z anatomie je až 2. semestr, tkaže nikdo se vůbec neučil, takže podle toho to tak na hodinách vypadalo (nikdo nic neuměl, kromě lidí, které vyrazili z medicíny)

Seminář k historii tělesné kultury

povinné, obsahem byl přednes seminárních prací o historii jednotlivých sportů (každý si mohl vybrat - ja měl orienťák). Tyto seminárky pak byly součástí zkoušky.

Psychologie pro učitele I

V 8:00 v pondělí - celkem dostkrát jsem tam byl. Skoro vše ale znám z gymplu, takže žádná “Amerika”. Jen občas zajímavé aplikace do pedagogiky (důraz se klade na vývojovou psychologii). Zkouška až 2. semestr, bude celkem obsáhlá a podrobná.

Seminář psycholigie pro učitele I

zápočet byl za aktivní účast. Řešily se problémy z pedagogické praxe (např. sjednocování tříd, problémové děti, atd.)

Cizí jazyk I

jen angličtina, lehounká (zápočtový test na konci semestru za 90%), ale pro lidi, kteří se učili jen německy, tak možná nepřekonatelný problém…zkouška z angliny taky ve druhém semestru. Na hodinách se probírali jednotlivé sportovní témata (např. doping, výživa, regenerace, anatomie) a gramatika (tak v úrovni pokročilých začátečníků, z pohledu gymplu)

Tak jsem se vrátil ze sportovního kurzu (běžecké lyžování) na Vysočině… Zápich jsem nedal, protože jsem nedal teoretický test, ale o tom se rozepíšu zítra, protože moje prsty si stěžují pořád na mráz, který prošly (poreferuju podrobně zítra nějakým článečkem)… Soutěžní otázka: v kolika stupních jsem jsem zkládal praktický zápočet?