forest blog

Měsíc jsem nic nedělal, pokud nepočítám cyklovýlety ke Koníčkovi (pivo tam mají výborné), a hned se dostavilo vystřízlivění. Aďa mi dala poslední studenou sprchu - prý jsem tlustý. 193 cm a váha okolo 72 kg. Sice jsem propadl smíchu, ale při pohledu na břicho jsem zjistil, že je něco zle.

Pupek se už stal regulérní dírkou v břichu. Do schodů se zadýchávám, autobus už raději nedobíhám. Udělám 5 shybů a jsem KO. Holt, srpnových cca 40 km jde vidět. 4 tréningy, z toho jeden zabalený po 3 km. Ne po 30, ale po třech. Prostě vybité baterky. Je čas hodit restart, zbytek roku už jen trénuji. Do mrtvého koně se přece nekope.

Martin si vyjel na příští rok elitu v MTBO. Upřímnou soustrast. Ale co, ho ty závody budou bolet, ne mě. Tak už mám jistého sparinga na kolo. Je čas začít na sobě pracovat, jarní maraton se blíží (ten podzimní nemá cenu). A nechci se nechat porážet od mladého Milana, Luckyboye nebo Pavla celý příští rok.

Minulou neděli jsme se Šinkym a jeho novým Modusem vyrazili na Morávku se kouknout na závody v downhillu. S jistotou můžu říct, že tohle nechci provozovat. Však se koukněte na Šinkyho video: