forest blog

IL na blogu psal o chystané verzi pro nevidomé. Na konci příspěvku byla soutěž. O seznamácké tričko. Jsem soutěživý typ. Tričko jsem sice mohl získat na přednášce, která byla na Fakultě informatiky (viděl jsem záznam - 609 MB, dost zajímavé, doporučuji). Odpověď byla rychlá - zabrala mi 75 sekund od vydání článku. RSS čtečka od Google zabrala velmi rychle ;-)

A nic, utřel jsem zase nos. Byl jsem druhý. Nemám tričko. Seznam vyvíjí totální krávoviny, místo toho, aby se soustředil na problémová místa. API Map.cz jsou fakt bída, jediné, co mapy.cz drží nad vodou je schopnost regionálního zaměření (rozuměj pro ČR). Až Google Maps bude mít v high-zoom letecké snímky celé (ano, Praha a Brno jsou kvalitně pokryté, zbytek republiky je nepoužitelný), tak seznamáci budou muset vyklidit pole. Kluci v Česku podstatě nestačí ani kopírovat googlovské nápady. Nebo je podobnost maps.google.com vs mapy.cz, email.seznam.cz a gmail.com jen věcí náhody?

Jediné použitelné API (zjednodušeně: využití pro svoje prográmky na svých webovkách) má Atlas a jeho amapy.cz, akorát absence hybridních map (kombinace vektorových linií a leteckého snímku), což jde ale skousnout.

Seznam si mě nezískal, atlas hraje místní druhé housle. Tak zas všechno při starém, bez trička. I tričko by byl slabá náplast na dvakrát kompletně ztracenou poštu na email.seznam.cz.

Začneme popořadě. Po Otrokovicích jsem se rozhodl, že odkládám kolo a neoprén (s výjimkou závodů a “turistiky”) s cílem se tréningově přeorientovat na plný běžecký tréning. Žádné kombinace s kolem nebo tak. Jen běhat, pokud možno nabrat nějaký rozumný objem pro maraton ve Stromovce (konec října). Dát si nějaké minimum. Dejme tomu 8 hodin týdně, což je přibližně sto kilometrů. To skoro nic není, větší hodinka denně, si člověk řekne.

První týden po IM
Cíl je jasný, trošku běhat, zajdu si možná na LBP. Zjišťuju, že vlastně po IM nejsem nijak unavený, což mi potvrzuje i čas, který jsem běžel. Kilometráž mám okolo 55, neběžím celý týden. Nohy jsou v pohodě, snad jen zásoby energie pořád nejsou, což je naprosto pochopitelné.

První týden
Tak se do toho opřu a uvidím. No, trošku mi to přijde na bednu každý den běhat a nekombinovat to s něčím jiným, ale jde si na to zvyknout. Příjemný pocit, že na konci týdne mám 101 km. Sice jsem se v neděli vytrápil - ach ty zásoby energie.

Druhý týden
Vyzkouším zvýšit, experimentálně zařadím volný den. Úmyslně tlačím do pomalejších temp u volných běhů (cca 5:05-5:10/km, teda pokud zrovna nevyžaketím). Na konci týdne se to zlomilo, konečně jsem se zapracoval a už mi nedělá problémy se vykopat každý den jít běhat, občas dvakrát. 107 km.

Třetí týden - cca 50 km
Buď ještě trošku zvýším kilometráž na cca 120 (to jako strop) nebo se pokusím něco zaběhnout na hodinovce. Volím hodinovku (zlepšilo se počasí, je “jen” vedro), tak vynechám jeden den. Na hodinovce šoupnu cca 13,3 km, což mě moc nepotěší, protože některé tréningy jsem “šel” rychleji. Na hodinovce si koupím nové boty u Pavla B. New Balance 901 za slušných 1600 korun (loňská katalogovka je přes 2500). Ve čtvrtek si řeknu, že bych je mohl zkusit. Jdu teda běhat na Holednou. Nejdřív silnice (5 km v tempu 4:55) a pak do kopce, seběh a zase rovina. Něco přes 15 kiláků (5:10/km) se 175 m převýšení. Boty jsou dost tuhé, překvapivě mi to vadí. Jiné značky “zaběhávám” skoro bez povšimnutí, ale NB je už pro mě asi synonymum pro problém. Prostě špička boty mi přejde tvrdá, u téhle váhové kategorie bych čekal něco jiného. Tak si říkám, kdy se to asi zlepší.

V pátek ráno mě trošku bolí z horní části chodidla (ach to je popis, ale nechci tady latinu). Občas se mi to stává, pak zničehonic mi v noze doslova rupne a napětí/bolest okamžitě ustoupí. Během poledne podnikám nákupní maraton ve městě. Večer půjdu běhat, stejnou trasu, co ve čtvrtek. Po rovině se běží OK, noha je ale nějaká divná. Trošku to bolí, nic co by člověka přimělo ukončit a zabalit tréning. Však pokaždé něco bolí, ne? To bych neběhal nikdy. Závěrečné kilometry, kdy zrychluji na 4:20/km (celkem průměr 4:55/km) jsou v pohodě. Na privátě zuju boty a hned jdu do sprchy, noha je nějaká divná, nevěnuji tomu pozornost. Ze sprchy málem nedojdu ani do postele - při normální chůzi do nohy vystřeluje ostrá bolest v přesně definovatelném místě.

Konec srandy, hned leduju. Nevím, co se děje - že bych si trhl šlachu? Únavová zlomenina? Netuším, ráno moudřejší večera. Ráno to stejné v bledě modrém. Hmm, tak jsem letos doběhal závody, to je jasné. Furt leduju, otok sice žádný. Víc asi s tím neudělám. Po pár dnech absolutního klidu, tzn. chodím jen po bytě v nejnutnějších případech, se bolest zmenšila. Sice nepatrně.

Kde nepomůže led, tam pomůže ortoped. U ortopeda jsi častěji než doma - říkají někteří o mně. Asi mají pravdu, každou chvíli něco - achilovka, koleno, prsty na rukou. Jsem objednaný na zítra večer k doktoru Miškejovi, kolegou doktora Janíka.

Detektivka: domácí lékař
Zbytek článku berte jako pokus o samo diagnostikování problému laikem, určitě to není dobrý přístup - průser má řešit doktor ne babka kořenářka
Pokusil jsem se sám zjistit, co mi je. Co tady dělat, když jsem furt doma a sedím na zadku, že? První, co mě napadlo, byla únavová zlomenina záprstní kůstky. Ale potom, co jsem projel fórum na behej.com a od příspěvků Mata, je jasno. Otok není. Pak další varianta, že je trhlá nebo šlacha mi taky nesedí - není otok a noha je bez zatížení plně funkční. Bolí jen, když zatížím malíkovou část chodidla.

Tady mi to už začíná vrtat hlavou. Co s tím sakra může být. Tak musím přitvrdit v hledání, nutno nasadit google a projet letsrun.com, kde na fóra najdu linky na jednotlivá běžecká zranění.
Vyberu si Foot. Pak jenom proklikávám. Vbočený palec, nic, to není ono. Puchýře, ty mám furt, těma to taky není. A pak narazím na jednu věc Morton’s Neuroma, český překlad je mi záhadou, ale hned podle prvního obrázku je “jasné” (ono to bude po zítřejší kontrole určitě jinak), která bije:

Takže to podle všeho vypadá na problém s nervem. Jak moc závažné to je netuším, ale jelikož 6. den nejsem schopný udělat normální krok, abych se nebál té bolesti, tak to asi “prdel” nebude. Našel jsem nějaké povídání v angličtině, příznaky jsou stejné. Oblast totožná. Léčba vypadá “zajímavě” od normálního klidu až po operaci.

Je tedy jasné, že maraton odpískávám. V plánu nebylo místo pro nějaký výpadek - maximálně týdenní chřipka, ale ne toto. Ale překvapivě mě to ani nějak, zatím, nevadí. Prsty v problému je tak půl na půl. Jednu půlku mají boty, druhou zvýšený objem. Zbylých 99 % dělá moje blbost.
Zítra se uvídí…