forest blog

Počasí stojí, každý teď musí se mnou souhlasit, za starou belu… Takže sedím na netu a čumím, kde se co běželo a koná… V polsku přobíhá NFAT 2006, české týmy si nevedou vůbec špatně… Počasí v Brně se nedá srovnat s tím v čem závodí nonstop v Tatrách (dlohá zima, takže sněhu habaděj a pak jěstě tohle…). Ve Švédsku se běžely jedny ze 3 nejpristižnějších klubových záležitostí v orienťáku - Tiomila. Letos máme Čechy znova na bedně - za Södetälje Bingo a Losman na 3. místě. Určitě o tom napíše něco Tomáš Dlabaja, finišmen södertäljské “dvojky”. Zítra jsem chtěl běžet desítku na dráze….můžu tak akorát čumět do blba :-(

Tak včera jsme si povídali s Mišičkou a Marwinem… u Míši jsem si úplně uřezal větev - těd zjistila, do čeho jsem se na příští rok namočil - o IM věděla, že je to triatlon, ale ne jeho objemy… S Martinem jsem se celkem konstruktivně (i když mě to tak nepřipadalo vtipné - on může teoretizovat, ale já bude ten, kdo to bude muset přivézt do praxe) o cíli na přístí rok. Cíl zůstává jasný - Moraviaman. Teď trošku z Martinovi teorie: plavaní - to zvládneš za 1:30, na kole se nesmíš utavit, takže 25 km/h, to máme nějakých 9 hodin po kole…a maraon umíš za 4 hoďky…a pokud trošku pohneš tak srazíš 20 minut na každé disciplíně. Zní to hezky, ale ne realisticky. Plavaní a kolo trefil, jak bych to chtěl jít v závodě, ale rozhodně ne maraton - loňský PIM za 4:06 byla jedna krize za druhou a představa, že bych to měl běžet stejně rychle po 3,8+180 - asi těžko… Nepočítám, že je vůbec reálné se u mě dostat na IM na maratonu pod 5 hodin… Takže pokud by byla naprosto skvělá konstalace formy (tzn. špatná stolice), tak bych se haluzově mohl vejít do limitu :-) Ale dál o závodech co plánuju letos:

• 4.5. - akademické MČR v OB na krátké trati
• 21.5. - závod ČP v MTBO (free order)
• 17.6. - terénní TT (0,35-15-4)
• během května a červa Letní běžecký pohár a Jihomoravskou ligu v OB
• 16.7. Těrlický TT (0,75-24-5)
• červenec nechávám otevřený kvůli práci (nevím jestli nebudu muset pracovat i o víkendech)
• spren mám náplanovanou nějakou akci na Balkán
• 16.9. akademické MČR v bikemaratonu (Merida Bike Tour)
• 1.10. MMM Košice (už jsem se rozhodl…) a pokud bude forma tak 28.10. i Chřibský maraton

V roce 2007 snad jasné - MORAVIAMAN… ale uvažuju o přidání ještě jedny chuťovky, pokud mi to zdraví dovolí (Tučnák o tom ví, mě to prostě nedá to někdy nezrealizovat).

Hledá se krásný, rychlý (druhá podmínka není tak nutná) maraton na podzim (ten říjen asi)…poradí mi někdo? Budu vděčný za jakýkoli tip! Košice jsou daleko (o jiném zahraničí bych možná uvažoval, kdyby to byla nějaká bomba)… Ostrava je moc brzo… a jak zpívaj kluci z U2 : I Still Haven’t Found What I’m Looking For

Tak jsem včera dělal praktickou část přijímaček (znovu na FSpS, jako pojistku, kdyby mě náhodou vyrazili). V neděli jsme s Jirkou byli omrknout Palačák (ovál), zjišťuju od running-observera, že na sprintu většinou fouká protivítr, takže už cítím problémy… V pondělí mě trošku bolí nožky, ale problém se vyostří na atletice, kde musím neplánovaně udělat oba zápočty (výška i dálka). Výšku dávám s přehledem (limit 140 jsem dal, dál jsem raději pro jistotu nepokračoval). Na dálce jsem si to ale vyžral do dna - nejde mi a tak jsem limit 480 cm skočil až na druhý pokus (to už se stehna ozvali na plné pecky). V den přijímaček vím, že jsem zrovna optimálně nenaladil. Jako první disciplína - 100 metrů plavání. Naplaváno mám, ale jen vytrvalost s tempem okolo 2 min/100 m, ale žádnou rychlost, kterou bych teď potřeboval. Plave se v 50 m bazéně, takže mám celkem strach, abych brutálně nevytuhl jak loni… Skok, dobré - brýle nespadly, prvních 25 m je překvapivě krátkých…plavu nějak pomalu (nebo mám rychlé lidi v rozplavbě). Otáčka - docvakávám je, uklidňuju se. Jde to celkem v pohodě. Mám rezervu, ale až posledních 25 m jdu na krev. Čas 1:35,5 za 5 bodů z 10. Spokojenost, ale měl jsem navíc, ale nějak mi to nevadí (počítal jsem s totálním propadákem na plavání). Přesun na gymnastiku. Na gymnastice musím zúročit své “sebevraždy” ze Sokola… Nejdřív sestava. Stoj na rukou - nějak nevyšlo ani optimálně…a už se vezu - nejistota při každém cviku… 6 bodů. Pak hrazda - výmyk i toč relativně krásně, ale podmet - totálně jsem z hrazdy vypadl - za 6 bodů… Takže průměr z gymnastiky 6, líp než loni (5), ale dost za očekáváním… Pak atletika - hod medicimbálem (3 kg) - první pokus 9 metrů (o metr líp než loni), ale přeslap…druhý pokus na jistotu - 8,20 m, třetí pokus naplno - průser - vyklouzl a tak jen 8,50 za jeden bod. Teď sprint. Dost se ho bojím, fouká protivítr… prvních 60 metrů dobrých, ale pak brutálně vytáhávám. 13,60 s a můžu být rád za 1 bod… Na 1500 m jsem nejistý - stehna skoro necítím, svítí slunko, je vedro a fouká… Start. První náběh celkem hezky…držím to na čas těsně pod 5…druhé kolo taky… běžím sám (přede mnou je jen jeden kluk a za mnou díra 10 sekund). Třetí kolo - náraz do zdi - tuhnu, ale brutálně fest, chce se mi brečet, ale musím (jinde už body nanaženu). Poslední kolo málem umřu - je jaro, všechno roste, kvete a mě se špatně dýchá. V cíli jsem v čase 5:04,9 - těsných 8 bodů. 10 minut po doběhu furt kuckám, není to ono, špatně se mi dýchá… Jsem nasraný - z atletiky mám 3,33 bodů. Na volejbale jsem taky podal velmi nestabilní výkon - přihrávky OK, ale útok - totalní tragédie (přeslapy, dotyky sítě). Takže 6 bodů…mám tedy 20,33 bodů, což je slušné, ale celkem i zklamání, protože jsem přijímačky dělal i loni (i když tuším na nějakých 14,33 bodů). Ještě napsat dobře testy a pohodaaaa… :-)

Tak jsem pro kluky okolo projektu běhej.com udělal výsledkový systém, který budu dál spravovat. Pokud byste náhodou objevili nějaký bug, tak mi prosím dejte vědět, stejně, jako kdyby vás napadlo nějaké konstruktivní rozšíření o nějakou vhodnou funkci…

Pánev

Originally uploaded by tomas-kalina.

Podle všeho jsem cyhtl výrazné sebedestrukční sklony. Tentokrát to odnesla pánev… Na hrazdě jsem udělal překvapivě velký odkmih a tak se rozbil o hrazdu a následně si přiskřipl, však víte co, “to” při toči vzad… A bude hůř :-) ale mě to furt baví. Včera jsem taky byl na zátěžovém test - viz výsledky.

swim3run se definitivně přetransformoval do eTriatlon, kde pokračuje v nastoupené tendenci - kvalitní reportáže a hodně zajímavých rozhovorů v češtině (např. s mým spolužákem z FSpS Tomášem Servitem - a je to dopněno o nový design.

Tak zima ještě se z posledních sil rozkuckala. A tak mi Štajny poslal nádherné lyžařské video (101 mega). Musím říct, že je to náderně ozvučeno, kvalitní střih. A o záběrech se raději ani nebavím - obtáčivé záběry skoků působí fakt impozantně… A o tom, že nekteří “herci” mají potlačen pud sebezácovy už vůbec… Hodnotím 6* z 5!

Tak jsem se přihlásil na jeden z nejtěžších běhů do vrchu v ČR - Běh na Lysou. Parametry mluví za své:

9,2 km / 927m převýšení / 992m stoupání / 65m klesání
18% asfalt, 52% terén, 30% kamenitý terén

Oproti loňsku je to “zpestřeno” o výběh sjezdovky na 4. kilometru… Loni se Lysá stala mojí běžeckou noční můrou: maturita - 5 dnů v lihu - PIM a maturiťák v jeden den - 5 dnů v lihu - den bez spánku v den Lysé + první tropický víkend… Od 6. kilometru jsem myslel, že musím umřít (maraton se proti tomu tvářil jako “výlet na Kokořín”). Takže letos žádné podcenění a speciální ladění v hospodě (tudy cesta, asi, nevede…). Mapa a profil…brrr, taky máte z toho husí kůži???

Koleno už je snad, zas, v pohodě, takže jsem si 1.4. oslavil v bazéně a na tartanu. Bazén 2 kiláky za 53 minut. Na oválu jsem provedl celkem “sebevraždu” - rozklus (10′), 10×(200 m naplno, prům. 35”, 200 m lehce meziklus bez pauzy), výklus (15′). V neděli ráo pršelo, takže jsem raději nevyrazil běhat a raději se prospal. Kolem poledne se mi začala rodit myšlenka - co takhle dvouhodinovka na bazéně před odjezdem do Brna? Jasně! A co takhle 3800 m? JO!!! Takže jsem v bazéně nasadil brýle a sám v dráze varazil vpřed a zpět (2×25 m) a doskrát… Plaval jsem souvisle, jen jsem si odmačkával mezičasy po kilácích: 21′45 23′52 23′24 a posledních 800 m za 19′25. Celkem tedy 1:28:27. Zní to neuvěřitlně, ale hned na první pokus jsem se dostal pod, pro mě, magickou hranici jedné a půl hodiny… a to za cca 5 týdnech v bazéně (s 1 týdnem bez sportu po “akci Sokol”). Nedělal jsem obrátky, ale otáčky a odrážel se minimálně, abych co nejvíc se piblížil k simulaci otevřené vody. První kilák byl opatrný, druhý jsem pociťoval nejistotu, jestli to uplavu. Kolem 1750. metru se to zlomilo a už jsem věděl, že je to doma, že mě už krize “neutopí”, takže jsem už pak plaval v klidu… Když jsem doplaval a uviděl čas 1:28, tak jsem byl šťastný jak po doběhnutí PIMu. Akorát nikde nebyli diváci a atmosféra (pokud nepočítám poloprázdnýý bazén)…ale dělám to přece jen pro svůj pocit a ne pro nic jiného. Pak jsem vyplaval ještě 200 metrů, abych to zarovnal na 4 kiláky (to je stejné maximum, co Janka se mnou uběhla a pak se mnou pak 2 dny nemluvila… :-) )… Člověk si plní sny a pokud jde za tím, tak se zdá býti občas i šťastným, i když krize byly víc než velké (od listopadu jsem si jich “vyžral” plný hrnec). Vzhůru dál a ryhleji!