Bylo nebylo, ale spíše bylo a teď už není! Měl jsem krásné hodinky za 550 korun z Kauflandu, krásně mi měřili tep srdíčka, když se kolem mihnula krásná slečna a občas jsem si je i bral na tréningy. Dokonce jsem se naučil je brát na závody - takové vyhodnocení toho, že běháte ještě hůř než jste čekali, není nikdy na škodu. Srdce bušilo, sporttester krásně meřil a hodinky si pamatovaly mezičasy, až do jednoho hezkého pátečního odpoledne (teď to odpoledne považuju za škaradé, ikdyž krásně svítilo podzimní slunce na spadané listí v Pisárecém parku), kdy moje hlava děravá nechala pás po závodě v parku… Takže teď hodinky hledají pás a pás zase hodinky a já jsem neštastný, že se už nikdy neshledají, až mi z toho tluče srdce ve frekvenci, kterou si už nezměřím :-(
Zatím žádné komentáře.