Na Strojařských schodech jsme nafasovali vouchery na Sport life. Když už bydlím u Výstaviště, tak jsem to využil. Připojila se Lenka s Honzou a Ondra. Kdybych za to platil, tak to byl vopruz. Udělal jsem si radost a narazil na supr kauf - bežkařské rukavice od Toko (model Profi)za 3 kilča. Ozkoušel fulla od Giantu, na které nemám a nebudu mít prachy a Climb On neměl boty velikost 11+, takže jsem jen fotil:
Po 3 letech se pachatel vrátil na místo činu. V roce 2005 jsem dal 360 schodů (16 pater) za 1:31,8. Letos byl plán jasný firemní štafeta ve složení Ondra, Honza a já jako reprezentace “firmy” behej.com. 5 pater je pohoda, člověk se ani nezadýchá - skoro nešlo poznat, že jsem ráno měl trénink na umření (15,5km@4:45 AVG 157). Štafety jsme sice vyhráli o sekundu, ale na bedně jsme nebyli - IT technika VUT zklamala a jaksi pomrvila finálovou výsledkovku. Tak jsme si odnesli alespoň omluvu místo poháru :)
Závod jednotlivců byl jiné kafe. Od 6. patra jsem čekal pomalou a bolestivou smrt. Realita byla mnohem horší. Postupně jsem ubíral z metody: “po třech schodech” na “dva schody”, pak “po jednom”. Až i polední metoda 2 patra před cílem selhala, tak jsem málem rozryl podlahu hubou :( Nahoře vyblít a domů. Ostudný čas 1:35,3 (výsledky). Porazil mě tuta (ta jeho vteřina mě pekelně štve), Ondra, Pavel, Honza, prostě vlastně všichni…
Lenka nafotila hezké fotky z celé akce. Jsme rozmazaní, protože jsme běželi jako blesk. A konečně jsem potkal Elvara.
První listopadová sobota už nemohla mít jiný průběh než půldnem v Místku. Po několika letech konečně posun. Dojmy jsem popsal na fóru. Teď přidám pár čísel a graf:
Mezičasy na kilácích, jak jsem je odmačal:
3:55.10
3:49.84
3:51.55
3:46.78
3:53.29
3:47.61
3:55.15
3:52.24
3:48.12
3:28.78
——- Okruhy (3333 m včetně umístění v mužích):
115-12:55 92-12:40 81-12:34
——- 38:10 OT, výsledky
Po první pětce jsem měl dost strach, co se bude vlastně dít. A vono skoro nic, teda až na to, že jsem si ve druhé pětce zaběhl taky osobák (z původních 19:01 na 18:52). Průměrné tepy o 2 méně než v Blansku, ale o 1:36 rychlejší. Na 7. km jsem měl dojem, že začal foukat protivít (nikdo jiný si toho nevšiml) - prostě situace na rozbrečení. Naštěstí to na nábřeží přestalo a začalo pravé závodění, které jsem nikdy nezažil. Nic takového jako při času 41:00, tady nastupovali úplně všichni a tak to i víc bolelo. Nic jsem v tombole nevyhrál, tak jsem si s Honzou (vlezl se krásně pod plánovaných 45) zašel na pivo a halušky do Stolárny. 4 kusy a hned jsem měl ze sebe lepší pocit.
Minulý týden 3 orienťáky. Tento týden “jen” 2 a středeční neplánovaná klasika na dráze (39:46), o které snad napíšu později.
V sobotu byl sprint v novém (nikdy se zde neběžel OB) prostoru v Paskově. Zámecký park a sídliště s pruhem řeky a keřů mezi - víc z leteckého snímku nešlo poznat. Takže jsem si překvápko nechal na závod. OB běhám už více než 10 roků a tak pomalu nezažívám situace, že bych běžel na nové mapě. Obvlášť na oblastním žebříčku. Musím říct, že terén mile překvapil - hoden mistrovství kraje.
Samotný závod byl fajn, až na drobné zpomalení (asi 3× při náběhu ke kontrole) a dvě drobné chybky jsem podal překvapivý výsledek vzhledem k, na oblastní poměry, kvalitní konkurenci. Dostal jsem sekundu od Martina S. a jen minutu od Jiříka. To jsem se cítil, že na přebězích dost ztrácím (měkké drny na otevřených pasážích). Kapitolou pro sebe byl pád při brození řeky, kdy jsem ve vodě po kotníky spadl a znovu si vyhodil palec na ruce a rozsekl loket. Pozoruhodné byl průběh mojí tepovky. Skoro rovná čára, sice v závěru pokles z obavy z chyby (kterou jsem stejně udělal). Maximálka 176 (8. minuta), průměr 172. Mapa, výsledky s mezičasy (rozjely se časy SI jednotek, takže moc analýzy z toho není; 11. flek) a fotky.
V neděli jsem byl ztahaný už ráno, přenos IM Havaj dal zabrat (stejně jsem v půlce běhu odpadl). Tak jsem ani nečekal zázraky. Terén byl jasný - prudký svah čistého lesa, kde nesedí v mapě výšky :-) Technicky nic moc, ale běžák jako prase. Ideální pro mě. Teda až na jednu kontrolu, kde jsem hodil dvouminutovou chybu a bylo po nadějích.
zrovna v situaci chyby
Ale zbytek trasy jsem nevzdával a zabojoval. Bojoval jsem jak dlouho nepamatuju, MAX 177 AVG 167. Na předsběrku jsem dobíhal tak zakyselený do kopce a travnatého podkladu, že jsem na postupu do cíle po cestě podlomovaly nohy. V cíli jsem byl celkem KO, ale dost spokojený. Ani jsem si neuvědomoval chybu na 7. kontrolu. Bohužel to nestačilo ani na první půlku výsledkovky, dostal jsem skoro 5 minut od hypochondra Jiříka. Pozitivum závodu byly fajn fotky na netu, klobásky z udírny a kuželky Radka (bo pod Radhoštěm pit něco iného se nemuže). Mapa bude někdy na flickru v sekci o-mapy (dodal jsem tam prázdninové mapy z Vidnavy a z eliťáckého houbaření na Silické planině).
s Kubou v cíli, vyzávoděný až do dna
Večer jdu lehce na ovál s Honzou, frknem tam 5 km @ 4:30 a balíme to (AVG 141!), ač plán byl 10 km @ 4:30. Ne že by to bylo rychlé a nebo težké po závodě, ale Honza má zdravotní problémy a není nejtepleji na krátké. Babí léto končí, v sobotu dám asi poslední orienták na Švarné Hance v Beskydech (těžké, dlouhé a kopcovité - ideální klasika) a pak už zbývá nekonečná zimní dřina :/
Za studium stojí postup na kontrolu číslo 4 na klasice. Buď jít jak já (doprotivky následujících postupů) nebo přes vrch kopce. Šel třeba tak Jirka Vlach, dal mi rovnou minutu (já to běžel vlažněji, jsme na tom fyzicky ale asi stejně). Takže to bylo rovnocenné. Pak ještě varianta zleva, kterou v cíli vymyslel Kuba (ale v lese bych ji ani nechtěl vymýšlet - ten závěrečný kopec není ideál) - ani nevím, jestli ji někdo realizoval.
Podzim je tu. S ním zenitální deště, rýmičky pobíjející chlapy, opadané listí na Hlinkách už od srpna a hlavně podzimní o-sezóna. Tu jsem sice už začal na začátku září na Bouzově. Ale co si budeme povídat, pojal jsem to hodně atleticky - hod DISKem, neboť trať i terén stály za velké prd (zabalil jsem to po 10 minutách kufrvování v ostružinách nad hlavu - škoda o takovém závodě psát).
Své snažení na podzim jsem si nasměřoval na slezské závody. V pátek si ale dám rozcvičku v podobě Mistrovství Brna v supersprintu (vítěz okolo 12 minut) v Kohoutovicích. Část tratě v průběžném lese a většina mezi barákama. Nejsem rozběhaný a tak mi dělají problémy rychlé volby, což se mi vymstilo hned na 2 hlavních postupech (oba nejdelší) a jednom nejkratším. Ale jinak se mi to líbilo, především kvůli tomu, že jsem běžel mimo déšť. Po závodě začalo chcát, tak si výmlus nechám na zítra :) Snad na jednom postupu mě zdraví Tuta, fakt nevím. Byl to hodně upracovaný závod plný drobných chybek :(
Čas 16:57, 3.46 km @ 4:55 (doooost pomalé na sprint), TF 167/176výsledky (kládu od Olafa netřeba rozepisovat), jiné postřehy.
V sobotu ráno mě čeká jiné kafe. Kove chlapy v Beskydech rozhodně nechce šetřil a tak klasika má celkem odstrašující parametry - 8,7 km / 530 m. Do toho klemra jak sviňa a déšť. Už stačilo to, že jsem se sekl o čtvrhodinu a pak jak pako musel furt klusat a poskakovat před startem… První kontrola jednoznačně na náhodu a samozřejmě jsem zas vydrtil chybu na 2 minuty (a nebyl jsem jediný). Na 4. kontrolu královský postup. Objevil jsem v rychlosti 2 varianty - totálně přes kopec nebo traverz naokolo přes následující kontroly. Vzal jsem to naokolo, dostal jen minutu od Bestíka, což je naprosto potěšující, neboť jsem nad rozloženou mapou dost dlouho tápal. Co vám budu říkat, chrochtačka - blahem i peklem. Rychlé pasáže střídají kotníkové rolády v šutrech. Kus trati běžím s Jiříkem (naivně se mi snaží o trháky, lazar jeden) než se rozhodne mi utéct do kufru. Sice hodím pár drobných chybek, ale je to klasika. Brutální kufr nehodím, bežím rychle. Tak jsem ani nedostal nějakou kládu, výborný výsledek na mě. Tahle klasika byla jedna z nejhezčích, co jsem poslední dobou běžel (dost se divím, že to stavěl stejný člověk, co loni na Gavendově memoriálu H45).
Čas 74:25 (6. místo), TF 156/170 (GPS signál vypadl v mlze a pak se chytl až před cílem), výsledky s mezičasy
Dám 3 km výklusu a snaha o co nejlepší regeneraci - čaje s rumy, řízky, pizza, nějaké to pivo. Přece nechci na nočním sprintu dostat žaket.
Nočák v humusoidních ostružinách po kolena, neviditelné pěšinky a jemná mlha (vaše světlo vás tak vlastně oslňuje a prd vidíte). Zpestřené pádem do výkopového kanálku, pak i potoka. Procvičil jsem pár sprostých slov. Moc se mi to nelíbilo. Kufry jsem házel solidní a tak se divím, že jsem byl cca 10 sekund od bedny. Moc se mi to nelíbilo, raději bych si to odběhl buď na sídlišti nebo v regulérním lese.
Čas 36:04 (4. flek), TF 149/164, 5.14 km@7:01/km (rychleji to s kuframa a bordelem prostě ani nešlo), mezičasy.
Mapy s postupy a nějakých grafický rozborem zítra.
Navíc kluci z google připravili i hezkou apps v mapách, přehled zisku medailí, umístění sportovišť a detailní časový plán. Škoda jen, že i přihlášeným uživatelům nutí Pekingský čas. Takže si pokaždé si přičíst 6 hodin k SELČ.
Ještě jedna zajímavost, kterou jsem zjistil náhodou. Hledal jsem, jestli fakt Haile Gebrselassie si udržel nominaci či nikoli (a podle wiki fakt že jo, ale je divný ten počet startujících, čtyři). Takže jsem zadal frázi ethiopia olympics a hle - ukazují se na začátku medailové zisky dané země. A funguje to i pro jiné země, překvapivě ;-) I když u některých to nebude moc aktualizované (viz třeba Etiopie v Turínu 06 :) ).
Ve 14:00 to začne na ČT2. Já se budu těšit, co vy?
No, nepočítejte s tím, že tady budu psát legendární článek jako Pekič o Rockymanu. Už na jaře jsem věděl, že na IM nepojedu a potom, co se uveřejnily první informace na webu, tak mě Brněnskej vopruz začal lákat. Kluci mě pak nalomili ve Svratce. A když mě Martin přihlásil (tady jsou celkem 2 rozdílné verze :) ), tak už nebylo co řešit. Extrémní orientační duatlon s původními parametry 3/130/4 jsem ještě nejel.
Snad jen párkrát sednou na kolo a zjisit, že funím i při vytahování kola ze sklepa nebyl nejlepší signál. Mojí tajnou zbraní je psychologická příprava. Tak jsem ježdění do hospody nazval tréningem a hned jsem trénoval skoro každý den. Týden pře závodem jsem potkal na Martina na Lysé, prý nejede, že nemá najeto (udělejte si obrázek o eliťákovi sami), na druhý den jsem si zmastil kyčel při scházení z Kozubové (běh do vrchu alespoň trošku ukázal pozitiva “tréningu”).
V pátek jsem dojel do Frýdku s báglem na zádech a s Kalem vyrážíme do Brna. Přijedeme sice se sekerou, ale všechno nějak stíháme. I večeři v pizzérce. Pak ještě začít drbat do kola,protože destičky moc nebrzdí - kov-kov není ideál. Nastavit budík a do hajan. Nevím proč, ale budík jsem omylem nastavil o hodinu dřív. A pak jsem stejně už neusnul.
Tak se lehce rozjet od Lužánek k letišti. Poštělovat kolo, nachystat pytle na občerstvovačky. Pytlík na horský OB ani nechystám - v zázraky nevěřím ;-) 10 minut před startem ohnu závlačku od destiček na třměnu (tuhle součástku jen tak na rychlo neseženete). Po dobrém to nešlo opravit, tak pár úderů kombinačkama to vyřešilo. Jsem holt technický typ.
Start je na vrcholu Medláneckého kopce. Kale samozřejmě přijíždí pozdě (a kdy vlastně ne?), takže odkládáme start o 10 minut. Složíme slib a pak je start. 2 krátké okruhy OB v totálním napalmu.
Slibujem dnes přede všemi a řveme z plných hrdel,
že budem mít po závodě vopruzenou prdel.
Začíná být vedro a vlhko, není to fajn. Sice jsem dostal první lajnu na startu, ale v zápětí jsem ji ztratil. Teď už to byl boj se sebou a o poslední místo. OB odsýpal celkem rychle. Pak depo a vzhůru dolů, okolo letiště. Na první mě sjíždí Kale, s ním pak pojedu/nepojedu až někam k Hořicím na první hagaby (2 okruhy na MTBO mapě). Za zmínku stojí určitě “geniální” postup z druhé kontroly (u Sychrova) přes Kuřim a kolmo na hřeben Babího lomu, který jsme ještě vyšperkovali okružním výletem okolo Kuřimské hory. V tu chvíli byli všichni za horami, včetně Pekiče. Když je člověk až za Pekičem, tak to signál problémů :) U Podlesí mi Kale odjede (do kufru), já jdu taky do kufru, pak tlačím kolo sviňského kopce. Záda mě začínají bolet a je zle. Dolů je to konečně pohoda. Do kopce to kvůli zadům nestíhám, tak Kale se rozhodl pro poznávání krás útesových údolí u Hořic s kolem na zádech, takže na startu hagaby jsem před ním.
Smích? Přešel až mi Dvoři dal mapu :)
Pekič mi dává jedno kolo. Hagaby se mi líbí, akorát nějak se nedokážu srovnat s tou mapou, samé čáry, čert aby se v tom vyznal. Ale líbilo se mi to, dokonce jsem zapomněl na chvíli na záda. Pak dlouhý sjezdík, kde prd vidím bez brýlí (ano slibuju, zajdu s optikovi). Dole mi stačí pár metrů do kopce a vím, že je zle. Záda jsou našrot, teď zvolit taktiku, abych to nějak dojel na občerstvovčku, kde to zabalím. Moc se mi to takticky nedaří na kontrolu u Krkaté báby, kdy odbočím do fest jiného údolí. Alespoň jsem poznal hezké místo :) Pak ale začíná komedie, já se v tu chvíli moc nesměji. Musím tlačit i do kopce po asfaltu. Poslední kontrola, zavolám Peťulovi, že to balím, že pomaličku se přibližuji k němu. Jakmile dojedu na Kozí hlavu, tak Pekič nakládá kolo na auto. Uff, nejsem sám. Tady pro mě jako závodníka závod bohužel skončil (lehčí první 1/3, cca 52 km). Když jsem viděl další mapu, tak jsem byl najednou rád, protože vymetání údolí Svratky bylo až místy hardcore, hlavně na převýšení.
Pak už jen výlet do Billy a na 2. očerstvovačku a do cíle (Blatiny). Štepi trošku byl nervózní, když Plechovi dával asi 5 nebo 6 akademickou patnáctiminutovku. I Rockyman se většinou přetáhne. Bohužel jsem si naivně myslel, že tady půjde o sranda projetí na Vysočinu :) Postupně se narazí bečka a do cíle dorážejí závodníci, mrtvoly a diváci. Nakonec i Kaleho vyhnal déšť a tma z lesa. Hajousek vyhrál soutěž o fotku s nejopruzenější prdelí (i tento bulvární blog je málo bulvární na fotku bubáka). Jedlo se, pilo se, koukalo se na fotky s bubákama. Výtečná akce. Bečka došla v okamžik, kdy se šlo spát.
Ráno se všechno dá do pořádku a připravit se na návrat do Brna, kolmo. Naštěstí to dopadlo na suprovní vyjížďku za 3:20, ikdyž záda v konci znovu protestovaly. Alespoň jsme projeli novou, pro mě neznámou, cestou z Kuřimi do Medlánek.
Co dodat? Byla to supr akce, prdel mám vopruzenou. Štěpi a Peťule moc děkuji za všechny za parádní víkend. Díky patří Kalemu za odvoz a za pívo v Malhostovicích (možná to bylo někde jinde).
Tajně doufám, že Plech (to je ten frajer, který si ani nechystá občerstvení) bude kámoš a postaví další rok pěknou trať. Když bude víc po rovině, tak se zlobit nebudu - to bych mohl dojet i na druhou občerstvovačku ;-)
Zdravím,
prodám NB 901 velikost US 12 D (UK 11.5, EUR 46.5) ve stříbrno-žluté variantě. Naběháno v nich je jen 31,5 km (2 tréningy) loni v létě, od té doby je mám ve skříni - způsobily zranění (nevhodný typ boty pro můj došlap).
Cena: 1000 Kč (kupované za 1850), můžu je předat v Brně nebo Ostravě příp. poslat poštou Kontakt: 775 082 588, tomas.kalina@gmail.com