Zdravím,
prodám NB 901 velikost US 12 D (UK 11.5, EUR 46.5) ve stříbrno-žluté variantě. Naběháno v nich je jen 31,5 km (2 tréningy) loni v létě, od té doby je mám ve skříni - způsobily zranění (nevhodný typ boty pro můj došlap).
Cena: 1000 Kč (kupované za 1850), můžu je předat v Brně nebo Ostravě příp. poslat poštou
Kontakt: 775 082 588, tomas.kalina@gmail.com
více fotek: http://www.flickr.com/photos/tomas-kali … 59/detail/
Domácí MS v orienťáku se přehouplo do druhé půlky. Musím říct, že technologický postup a vývoj sportu udělali z nudy, kdy závodník oběhne na 2 hodiny “někam do bažin a ostružin” docela dramatickou a koukatelnou záležitost v TV.
Po loňské zkušenosti jsem se rozhodl zůstat doma a sledovat přenos z TV v kombinaci s internetem. V dnešní době věc neskutečná. Závodníky máte šanci trackovat v reálném čase pomocí “něčeho” (odhaduji na kombinaci GPS v propojení s operátorem, něco jako Nokia Sport Tracker), koukat na kompletní záznamy mezičasů. Po závodě se kouknout na přesné postupy (jde vidět občas sekance live trackingu v podobě nedoběhnutí na kontrolu apod.). Mrknout se na fotky, podívat se na záznamy přímých přenosů (třeba finále mužského sprintu). Dobře si pamatuji, že se u MS ve Finsku v roce 2001 řešilo, že tyto technologie jsou i pro vrcholný podnik drahé - evidentně se časy mění k lepšímu. Ale co asi je nesrovnatelné se sezením za stolem je atmosféra, obzvláště dnes - po zisku bronzové (R: Brožková) a stříbrné medaile (Smola) českých reprezentantů na midllu. Letošní hvězdou se evidentně stává Minna Kauppi při těhotenské dovolené Simone Niggli.
ženy sprint - medaile do kolébky OB (Skandinávie)
Orienťák sice není žádná “bojová branná” hra, jak má hodně lidí zafixováno. Sport jako každý jiný. Proč já tedy vlastně běhám jak pako po silnici?! Asi nejvyšší čas se vrátit do lesa na pár roků a nic neřešit.
Hodinu před startem jsem začal zmatkovat, že to vlastně nestihnu. Tak popadnu foťák, 2 bidony a mazám do sklepa pro silničku. Do Karviné přijedu s půlhodinovou rezervou, takže si v klidu můžu objet okruh v Parku Boženy Němcové.
Fakticky nádherné místo. To jsem si myslel, že Karvinou znám, ale nikoli. Tenhle park je úžasný! Naprosto si dokážu zde představit orieňták ve sprintu, či dokonce aquatlon (rybník má i přírodní bójku - ostrůvek). Fakt hezké a milé překvápko.
Nepříjemné překvapení bylo zjištění, že mám baterky ve foťáku skoro vybité. A náhradní akumulátor samozřejmě doma. Světlo nic moc, nějak se sportovníma fotkama nemůžu poslední popasovat. Vyšla mi hezky snad jen jediná:
Hned po cvaku na mě křičí Ivan a ptá se na ztrátu. Zmateně odpovídám, že 15 sekund. To víte, jaksi tu rychlost pod 3:30/km nemám v oku. Pak mi chcípl foťák. Tady jsou cvaky v setu.
Ale náladu jsem si hned vylepšil. Byla přítomna běžkyně veteránka, známá též pod jinýma jménama. A just ji povzbudím, vždyť sama tvrdila, že si kritiku vezme k srdci.
Ticho!!! A netykat!
Až skoro mráz běhal po zádech ;-) A já se jen snažil pomoci, fakt. Škoda, že mě to napadlo až ve druhém okruhu (posledním od ženských a běžkyně veteránky). Kdyby byla myšlenka emancipace dotažená do konce, tak jsem měl ještě 2 příležitosti (chlapi beželi 4 dvouapůlkilometrové okruhy) k ověření faktu, že tato věta byla určená mě.
Vědecký výzkum potřebuje velký statistický model, budu tedy ve zkoumání pokračovat dál. Prostě pravidlo 2 sekund. A to pan Zikeš mi i poděkoval vztyčeným palcem o kolo dříve než je fotka. Až to bude prostředník, tak toho nechám. To víte, vetoše si musíte furt hecovat.
Jó a málem bych zapomněl, tady jsou stránky Karviňoků.