Dneska jsem se po dlouhé době zúčastnil oficiálních závodů v klasickém OB - Mistrovství Moravskoslezského kraje ve sprintu (a zároveň 7. podzimní krajský žebříček). Teď k samotnému závodu. Běžel jsem celkem dobře až na pár malých chybek, takže jsem na 7. kontrole “docvkl” bězce z Třince, který šel minutu přede mnou. Ale hned na další kontrole nás doběhl Polák (šel minutu za mnou). Pak se Polák trošičku trhnul během zbytku tratě na cca minutu, ale před cílem udělal chybu, takže jsme ho hned stáhli. Takže jsme doběhli v podstatě spolu. O nějaké spolupráci v mém případě nemůže být řeč, protože snad jen 2 kontroly někdo razil přede mnou… Chyb jsem se v podstatě vyvaroval, akorát jsem měl dvě desetisekundové zaváhání a jednu špatnou volbu postupu, na které jsem dostal největší “kládu”, ale jinak spokojenost, protože jsem šel 3,25 km (vzdušnou čarou, ale naběhal jsem cca 3,8 km, jelikož se při orienťáku neběží “po lajně”) za 17′15 což je 5′18/km (hodně slušný výkon). Ale pořád nechápu jak vítěz H21 (měli stejnou trať jako junioři) to šel 4′24/km (to je “hrubý prúměr” - “čistý” bude cca 3′50/km….)… Asi budu muset trénovat i rychlost nejen na ovále, ale i v terénu.Hlava děravá uplně vynechala výsledky MMSK ve sprintu
Bylo nebylo, ale spíše bylo a teď už není! Měl jsem krásné hodinky za 550 korun z Kauflandu, krásně mi měřili tep srdíčka, když se kolem mihnula krásná slečna a občas jsem si je i bral na tréningy. Dokonce jsem se naučil je brát na závody - takové vyhodnocení toho, že běháte ještě hůř než jste čekali, není nikdy na škodu. Srdce bušilo, sporttester krásně meřil a hodinky si pamatovaly mezičasy, až do jednoho hezkého pátečního odpoledne (teď to odpoledne považuju za škaradé, ikdyž krásně svítilo podzimní slunce na spadané listí v Pisárecém parku), kdy moje hlava děravá nechala pás po závodě v parku… Takže teď hodinky hledají pás a pás zase hodinky a já jsem neštastný, že se už nikdy neshledají, až mi z toho tluče srdce ve frekvenci, kterou si už nezměřím :-(
ZaháněnáNa větší ploše, např. hřišti na kopanou, nastoupí 2 družstva proti sobě, každé asi 15 metrů od půlící čáry. Hráči obou družstev jsou očíslováni a házejí postupně. Hru zahajuje první z vylosovaného družstva, který se snaží dohodit míč co nejdále na soupeřovu polovinu. Hráči druhého družstva míč chytají, nebo srážejí, a z místa dopadu házejí zpět, opět co nejdále do soupeřova pole. Hraje se tak dlouho, až se na jedné straně podaří přehodit zadní mez soupeřova pole. Obměna: Chytne-li hráč míč ve vzduchu, může s ním udělat 3 kroky vpřed a sám házet. Neuplatňuje se pořadí, ale první dotyk míče. Může se hrát také ve dvojicích.
Zaháněná kopáním
Hraje se opět na větší ploše. Dvě družstva nastoupí proti sobě, každé asi 20 metrů od půlící čáry. Hráči se snaží kopnout míč co nejdále na soupeřovu polovinu. Hráči druhého družstva míč chytají a z místa dopadu se jej kopou zpět, opět co nejdále do soupeřova pole. Hraje se tak dlouho, až se na jedné straně podaří překopnout zadní mez soupeřova pole. Může se hrát i ve dvojicích.
Zaháněná hlavičkami
Tato hra není tolik náročná na prostor, dá se hrát i v tělocvičně. Hráči obou družstev stojí 6 metrů od půlící čáry. Hráč si sám míč nahodí a hlavičkou ho pošle do cizí pole. Hraje se tak dlouho, až se jedné straně podaří přehodit zadní mez soupeřova pole. Pravidlo 3 kroků zde neplatí.
Zaháněná kopáním v seděJe to zmenšená forma zaháněné kopáním. Aby se dala hrát v tělocvičně, hráči sedí na zemi a kopají míč do soupeřova pole. Opět zvítězí ten, kdo přehodí zadní metu soupeře.
Zaháněná přehazováním přes hlavu
Hráči házejí míč přes hlavu. Stojí k sobě zády.
Zaháněná přehazováním přes hlavu v sedě nohama
Tato hra slouží k posílení břišních svalů. Hráči sedí zády k sobě a snaží se míč přehodit do soupeřova pole přes hlavu pomocí napnutých nohou.
Zaháněná pálkovaná
Pro tuto hru je opět potřeba větší prostor. Hraje se s míčkem na pálkovanou nebo softbal. Míček se odbíjí pálkou do soupeřova pole. Může se hrát s nadhazovačem, nebo si hráč míček nahazuje sám.
Vyvolávaná v kruhu s vyvolávačem
Hráči stojí v kruhu čelem do středu, kde stojí vyvolávač s míčem. Ten vyhodí míč do výše a vyvolá některého hráče z kruhu, který musí míč po prvním dopadu chytit. Podaří-li se mu to, stane se vyvolávačem, jinak se vrací na své původní místo a původní vyvolávač zůstane. Oběma: vyvolávaný chytá míč přímo ze vzduchu.
Vyvolávaná v kruhu bez vyvolávače
Hráči stojí v kruhu čelem do středu. První vyhodí míč do výše a sám vyvolá dalšího hráče.
To znamená, že jsem dal atletiku! Takže jen malá rekapitulace: 100 m sprint 13,2 s (zlepšení osobáku o desetinku), dvanáctiminutovka za 3240 m a 60 m překážek za 2. Dnešní sprint jsem dal na první pokus, ale asi mi k tomu dost pomohli půjčené tretry, které se pyšní velikostí US10, ač moje “asicsová” velikost je US12 - takže jsem v nich (ač byly to středotraťařské) vydržel jen asi 400 m (rozklus v tretrách - před tím už jsem se normálně rozběhahal a prostrčoval + samotný sprint). Nevím, ale jak bych dal ten limit pro TVS (čistý TV, jednooborvka, kde byl 13 sekund…) a to pořád uvažuju o tom, že si na příští rok podám i přihlášku na TVS… Zítra na badminton (o něm napíšu taky nějakou “story”) a pak konečně po 3 týdnech domů (resp. na dvojzávod v Třinci v orienťáku, kde bohužel v sobotu na Krajském mistrovství v mojí kategorii nebude žádná konkurence, takže dopadnu nejhůř třetí…).
Tak dneska jsem vyrazil na Kraví horu (mrkněte se hlavně na galerii - tak krásnou architekturu jsem dlouho neviděl!) plavat - žádný zázrak. Nejsem schopný ani uplavat souvisle 100 metrů kraulem solidním tempem (ím, že se to samo zlepší, když budu chodit pravidelně), prsa jsou ale větší hrůza, protože tam není problém ve fyzičce, ale bohužel v technice. Horní polovina těla je v pořádku, ale kdybyste viděli ty nohy, tak se zděsíte - nejsem schopný mít kolena u sebe a o tom, že bych měl mít v jistých fázích chodidla do “fajfky” si zatím můžu nechat jenom zdát… A zápočet se zákeřně blíží :-( (plaveme na součet bodů podle tabulky - 100 metrů prsa a kraul, 50 metů znak, tabulku dodám později, ať máte představu). Když už jsem u těch zápočtů, tak jsem dal 2/3 zápočtu z atletiky - překážkový běh na 60 metrů (výška překážek 91 cm, hodnotila se jen technika - za 2) a Cooperův test (dvanáctiminutovka) za 3240 metrů (limit jsme měli 2900m), ale čeká mě ta těžší třetina - sprint na 100 metrů, kde je limit 13,3 sekund (na té trati mám osobák, takže pokud chci projít předmětem, tak musím jít životní výkon…).
Tak teď zkouším psát česky a jestli to půjde, tak budu BLOGOVAT!
